Seznámení s principem samovlády

Úvod

Společnost bez politických stran je naprosto přirozené a normální soužití lidí ve společenských celcích. Politické strany jsou ve skutečnosti pouze malé skupinky lidí, propagujících jen své vlastní zájmy a potřeby a zájmy svých nadřazených nadnárodních struktur, bez ohledu na potřeby a zájmy většiny obyvatel daného státu, a přitom se snaží vytvořit domněnku, že stojí za onou většinou a je jí tedy podporována. 

Politické strany úmyslně rozmělňují společnost. Rozdělují ji na mnoho názorových skupin propagujících jen tu svou jedinou pravdu pravdoucí, vzájemně se napadajících přesně dle vzoru rozděl a panuj. Politické strany jsou výplodem „moderní doby“ nemají žádný vzor ani základ v minulosti lidstva. Jsou zhoubným nádorem na národních celcích a i díky nim se stala společnost velmi vážně nemocnou. 

Lidé v přirozeném soužití nepotřebují aby jim kdokoli vládl, ale to znamená se vrátit k vědomému bytí, vědomé mysli a vědomému konání. To je dlouhá cesta pro každého, ale je třeba o tom mluvit, psát, snažit se na sobě pracovat aby se tyto myšlenky zapsaly do informačního pole národa. 

Princip

Hlavní cíl - idea:

Navrátit lidské bytosti její „lidství“, to je vnitřní čistotu (svědomí, pravdivost, atd…), navrátit vědomí sounáležitosti se vším, co ji obklopuje, vědomí zodpovědnosti ke všemu, co ji obklopuje, vědomí toho, že je součástí tvůrčího týmu planety a v důsledku nejen jí. Různé druhy lidských bytostí mají svá různá nezaměnitelná poslání na Zemi. Je čas svá poslání hledat, je čas je nacházet a naplňovat. 

Základním článkem celého systému musí být rodina, pak následné samostatné samosprávné jednotky budované zdola, sestávající ze zástupců rodin. Ti jsou vybýráni na sněmech jednotlivých samosprávných celků. Každý zástupce má právo buď souhlasit nebo vznést připomínky a návrh změn. Tedy každý se měl nějak vyjádřit. Sněmy jsou svolávány dle potřeby ale nejméně např. 3x do roka. 

Popisuji zde zjednodušeně idealní stav, je nutné zavést jednoduchá a jednoznačná pravidla která by byla fukční v tzv. stavebnicovém systému pro všechny stupně samosprávy. Jde zde jen o princip fungování, není mnoho věcí konkretizováno. Například jasná definice, rodin, rodů, samosprávných celků atd…

Základ je odvozen z principu kopného práva a kmenovo-rodového uspořádání našich praprapředků převedeném na dnešní stávající stav, takže nic nového pod sluncem. 

Rodina – sestáva z biologického muže, biologické ženy a biologických dětí již narozených nebo i očekávaných či jen plánovaných nebo osvojených. 

Ve zdravé rodině je přirozená úcta jednoho k druhému, rodičů k potomkům a potomků k rodičům a to včetně svých předků. Zdravá rodina se tak obejde bez předpisů a nařízení jak se chovat jak vychovávat, taková rodina vnitřně cítí co je dobré a co dobré není. V takové rodině se lidé vychovávají „samovolně“ příklady a vzájemným ovlivňováním svým postojem a chováním. Nikdo nemá právo násilím zasahovat do vnitřních záležitostí rodiny pokud tato sama o to výslovně nepožádá.

Zdravé rodiny pak mohou vytvářet zdravé vztahy mezi sebou, to pomůže k vytváření společenství vzájemně propojených podobnými zájmy a potřebami. Takové rodiny jistě nemohou vznikat bez změny myšlení, postojů, poznání sebe sama a změně vlastních hodnot, každého jednoho z nás. (Bez toho se nic nikam nepohne.)

Kdo jsou zástupci – neplacení občané v produktivním věku (stavu), hájící skutečné potřeby a zájmy těch, které zastupují. Jsou vybráni na libovolnou dobu sněmem, pokud zástupce neplní své povinosti dostatečně či proti dohodě sněmu, je nahrazen sněmem příslušného správního celku. O svolání sněmu má právo požádat kdykoli kterýkoli zástupce.

Dílčí cíle:

1. Snažit se dosáhnout maximální soběstačnosti obcí a samosprávných celků, počínaje zajištěním základní obživy. Vybudování funkční zemědělské činnosti, vlastní produkce základních potravin. 

2. Usilovat o vnitřní i vnější spolupráci a vzájemnou výpomoc jak mezi obyateli tak vně mezi samosprávnými celky.

3. Na sněmech docílit přijímání všech rozhodnutí  jednomyslně na základě lidského svědomí. Pokud se sněm nedokáže jednomyslně usnést na projednávané záležitosti, je tato odložena k přepracování s přihlédnutím k přípomínkám a předložena na dalším termínu setkání. (Z počátku by pravděpodobně jednomyslost nebyla akceptovatelná, pak by se mohlo přistoupit na tzv. zlatý řez. to je  62% většina.) 

Aplikace – etapa I.

Každá rodina si ze svého středu vybere zástupce své rodiny (hlavu, hospodáře[ku]) kterého pověří k jednání s jinými zástupci sousedních rodin. Rodiny se sdružují v menší celky, tím se vytvoří první stupeň samosprávné jednotky (ulice, nájemní domy a pod...) 

Zástupci – jednají na úrovni příslušného celku o vlastních potřebách celku a případně podávají návrhy na řešení potřeb či problémů celé obce nebo vyšších celků. Tyto základní jednotky se sdruží v celky větší (1000 rodin, čtvrtě, okrsky...obce)

Zástupci – rodin tj. prvních stupňů vyberou ze svého středu zástupce do vyššího celku, druhý stupěň samosprávných jednotek. Takový zástupce by měl vyhovovat následujícím kritériím: být starší 49let, mít vlastní rodinu, tj. děti a nejlépe i vnoučata, být narozen v obci kterou bude prezentovat, (ve výjimečných případech být obyvatelem obce více jak 30 let). Sdružení druhých stupňů již může tvořit obec. (Záleží na počtu obyvatel a nebo rozloze, která je možná obsloužit jedním sněmem.) Zástupce obce je vybírán ze zástupců těchto sdružených celků.

Zástupci obcí pak koordinují potřeby všech nižších celků tak, aby byla obec prosperující v zájmu všech obyvatel. Ze svého středu pak vybírají zástupce pro okres nebo zemský celek (je nutné zkonkretizovat dělení okresů nebo žup či zemských celků)

Do této chvíle by se vše dalo využít již při komunálních volbách do zastupitelstev a krajů. Doporučuji pro rozběhnutí takového systému tvořit občanská sdružení, která by mohla princip viz víše šířit  ve svém okolí. 

Pro zachování ústavnosti a právního řádu  by bylo asi nutné vytvořit nové politické hnutí nebo podpořit některé stávající hnutí či stranu, hájící a prosazující tyto změny a tu podpořit natolik, aby mohla ovlivnit dosavadní vládu a prosadit změnu volebního systému, Ústavu a právní předpisy. 

V následném období by již měl být naplněn dílčí cíl 3 že, vždy, všude a ve všem musí platit pravidlo jednomyslnosti!

Není možné aby nadpoloviční většina jakkoliv ovládala menšinu, o to víc, že ona nadpoloviční většina je v důsledku vůči celku vždy menšinou!. Vždy je nutné dospět ke společnému závěru vyhovujícímu všem zástupcům na dané úrovni.

Důležité je uvědomění všech, že nejde o vládnutí ale pouze o správu a koordinaci čiností, tak aby každá samosprávní jednotka měla zajištěn spokojený život pro každého obyvatele takové jednotky.

Z toho pak tedy plyne 

Aplikace – etapa II.

Obce se sdružuji ve větší uzemní celky, které spravují vybraní zástupci z obcí opět dle stejného principu jako víše. Tím se vytvoří zemské uspořádání (Bývalo 81 zemských celků, bylo by asi vhodné je obnovit.) 

Zemské celky pak vysílají svého zástupce do zemského sněmu. (Tedy dohromady by bylo jen 81 zástupců, tito občané by již byly placeni z prostředků vzniklých viz níže.) Na sněmu se řeší společné potřeby a společný reprezentant všech zemských celků oprávněný jednat se sousedními zeměmi atd. Tedy nějaký předsedající, president, „kníže“, nebo jiný název aby v tuto chvíli nevyvolával nepatřičné negativní emoce a nespojovali si lidé s aristokracii. 

Tím by se zrušil samozřejmě senát a tzv. parlament by byl oněch 81 zástupců. A hlavně – nejednalo by se o vládu nad někým, ale o správu celků v zájmu všech.

Ekonomika

Každá obec a vyšší správní celek se snaží být maximálně správně, potravinově a hospodářsky soběstačný. Snaží se vytvářet výhodné podmínky pro místní zemědělce, chovatele, zelináře, řemeslníky, obchodníky, podnikatele atd. tak, aby co možno nejvíce obyvatel mohlo nacházet svá uplatnění v obcích a krajích či v nejbližším okolí. Je třeba využívat maximálně osobních potencionálů a nadání jednotlivců. 

K tomu je potřeba však zcela přepracovat daňové a další finanční záležitosti. Tedy zcela zrušit beznáhradně celý dosavadní systém správy a financování státu. 

Odvody „daní“ – vždy by se odváděli přímo nejbližsímu spravnímu celku, tedy rodiny do svých uličních, ulice do čtvrtí, čtvrtě do obecních, a pokaždé by to byla stejná procentuální část. Jen pro představu například 1/10 nebo 1/15 z příjmu. Vznikaly by opět obecní kampeličky kde by každý zástupce z kterékoli úrovně měl možnost kdykoli kontrolovat toky financí na transparentních účtech samosprávných celků. Podrobnosti je nutné přesně rozpracovat s ukázovým rozpočtem a příklady, zde přináším opravdu jen rámcovou alternativní podobu. 

Aplikace – etapa III.

kerá by ale musela vpodstatě jít souběžně s etapou II. A je nejnáročnější velmi nepříjemná ale zásadní – pozemková reforma.

Veškeré energetické a přírodní zdroje včetně půdy, budou ve správě víše uvedených vzniklých celků a nebude s nimi možné jakkoli svévolně obchodovat či jinak nakládat. Stejně tak s půdou vyhrazenou výhradně pro zemědělskou činnost. 

Každá rodina (rod) má právo zažádat o přidělení půdy zdarma v obci, ke které je příslušná, za účelem hospodaření a zemědělské činnosti pro zajištění potravinového zásobení své vlastní a obyvatel. Půdu pak získává celá rodina (rod) jako dědičnou, přecházející na potomky, kteří budou ochotni v činnosti pokračovat, pak se však celá rodina (včetně všech potomků) zavazuje, že ji nebude nijak jinak zneužívat (pronájem, prodej, zneužití k jinému účelu, než za kterým ji obdržela) a nelze ji spojovat a zaměňovat s pozemky v osobním vlastnictví rodin, jinak pozemek bude muset odevzdat správnímu celku zpět. Takové rodiny živící obyvatele, by mohly mít některé úlevy. Stejně tak rodinné firmy zajišťující pracovní příležitosti nerodinným příslušníkům. (Vynajít možnosti úlev.)

Bezpečnost

Není asi možné předpokládat, že by obce dokázly sami vykonávat právo a spravedlnost. 

Dokážu si představit např. obecního strážníka(ky) ale už ne soudce... a další a další podrobnosti, které neumím domyslet. Pokud by se sešli odborníci, kteří by se pro věc nadchli, určitě by dokázali nápad celkově dopracovat.

Obrana

Bylo by nutné opět zavést brannou povinost na nezbytně nutnou dobu pro základní výcvik například 3 měsíce intenzivního výcviku. Potom by následovala možnost dobrovolného výběru specializace dle osobního zájmu a dovedností a odpovídající doba k zaučení. (Zde by bylo možné studovat specializaci i „dálkově“ docházením na školení a praxi?) Adepti těchto specializovaných oborů by měli možnost přejít do profesionální armády. 

Mezinárodní vztahy

Zásada všestranné výhodné a rovnocenné spolupráce s každou sousední i vzdálenou krajinou, která o to bude mít zájem. Nevměšování se do vnitřních záležitostí jakékoli cizí krajiny a státu. Žit v dobrých sousedských vztazích. Veškeré problémy a konflikty řešit mírovou cestou dohodami. Stát si na svých morálních, kulturních, duchovních a národních zásadách ale nevnucovat je žádným způsobem nikomu jinému. 

 

Závěr

Myslím si, že ač to vypadá značně utopisticky a idealstické a jistě je tisíc věcí keré zde nedokážu nastínit, je nutné veřejnost začít informovat o tom, že je možné žít a soužít jinak i bez politických stran (zmíněný systém je automaticky činí naprosto nepotřebnými), v jiném, zdravějším ovzduší, kde lidé budou vědět proč co dělají, kdo pro ně pracuje nebo se činí proti jejich zájmu a mohou s tím hned něco dělat. Je třeba lidem předkládat varianty a alternativní řešení, probudit v nich opravdový zájem o kvalitu života a ne jen o otrocké přežívání v dluzích, hypotékách a materialistickém marasmu nepotřebných hloupostí. 

Cesta k naplnění tohoto „snu“ není jistě lehká a rychlá, mohla by se stát jakýmsi sítem, ale myslím, že je možná. Věřím, že lidé, pokud si budou jisti tím, že mohou osobně ovlivnit chod společných samosprávných celků, kdy na něm budou přímo osobně zainteresováni, kdy jim nikdo nemůže přikázat nic bez jejich vědomí a uvidí za sebou hodnoty, které tak vybudují, opět v sobě probudí národní hrdost, a ztratí ponižující pocit malého českého človíčka, který musí být vždy jen přívažkem nějakého velkého bratra.