Je možné v dnešním systému voleb do zastupitelstev obcí volit vlastní kandidáty, aniž bychom museli spoléhat na politické strany? 

Jistou možnost volební systém nabízí, ale lidé jej málo využívají, protože je zde podmínka určitého počtu podpisů k tomu, aby kandidát mohl být volen. Pokud by se však sousedé dokázali domluvit na určitém postupu, který bude popsán níže, pak by byla velká šance postavit zastupitelstvo a starostu z opravdu nezávislých kandidátů, které si lidé vyberou sami mezi sebou na základě posuzování kvalit dotyčného. 

Jistě, vyžaduje to jistou součinnost obyvatel a ochotu se občas sejít s více sousedy a podebatovat. Což uznávám, v dnešní hektické době je poněkud problém. Ale domnívám se, že při vytvoření níže popsaného systému volby, by mohl každý zastupitel mít vysloveně osobní zájem o maximální přínos do správy a rozvoje obce ke spokojenosti nejen těch, kteří jej přímo navrhli, ale v důsledku pak celé obce. Konkrétní lidé, kteří jej osobně znají, mu vysloví důvěru, a to by mělo mít za následek zodpovědné chování v zastupitelstvu. 

Celý princip pak je odvozen od tohoto: 

Voleb se mohou zúčastnit registrované politické strany a jejich koalice. Popřípadě i nezávislí kandidáti a jejich sdružení, v těchto případech musejí subjekty doložit petici s daným počtem podpisů obyvatelů obce, který přesně stanovuje zákon č. 491/2001 Sb., na rozdíl od politických stran a hnutí se ale nemusejí registrovat na ministerstvu vnitra. 

Dále, je důležité vědět, že naše obec má asi 2465 obyvatel, a tedy zastupitelstvo by mělo mít od 7 do 15 členů. 

Ideální řešení je tedy pomyslně rozdělit obec na 15 částí. Tak by každá část měla za úkol vybrat mezi sebou jednoho zástupce, na kterém by se lidé v té jediné části byli ochotni domluvit. Tedy by vzniklo 15 kandidátů, ze kterých se postaví sdružení nezávislých kandidátů (viz doplnění níže) a zároveň se vytvoří petice s odpovídajícím počtem podpisů pro přijetí tohoto sdružení do voleb. 

Rozdělení na patnáct částí v naší obci, může zaručit to, že se lidé v nich znají, mají k sobě blízko a nemusel by být problém domluvit se na občasném sejití, či návštěvě a domluvě. Důležité je, aby se byli sousedé ochotni domluvit a vybrat mezi sebou schopného a svědomitého jedince, který by byl zároveň ochoten funkci zastupitele vykonávat. Samozřejmý pak je požadavek, čím více zainteresovaných sousedů tím lépe. Ideální stav by byl, kdyby každá rodina měla svého mluvčího, který by byl ochoten se domluvit s ostatními. 

Další výhodou je, že se lidé v té dané části mohou dohodnout na určitých konkrétních podmínkách či vlastnostech a schopnostech toho koho navrhnou. Například určitý věk, osobní kvality, znalosti, um a podobně. Bylo by pak vhodné vybírat takového člověka, který by již předem měl předpoklady na práci starosty. Výběr kandidáta by měl být schválen v ideálním stavu jednomyslně aby se nikdo necítil být poškozen. Ale pokud by tato metoda měla být neřešitelná, doporučil bych použít systém zlatého řezu. To je 62% souhlasných hlasů. To jak postupovat je však již na domluvě v dané části. 

Následně, až budou v jednotlivých částech kandidáti schváleni, bude třeba aby se všech patnáct sešlo osobně, seznámili se, poznali a domluvili si vzájemnou pomoc ve volbách. A hlavne si rozdělili pořadí na kandidátní listině. 

Při vlastních volbách je pak důležitý předpoklad toho, aby všichni lidé, kteří se podíleli na výběru kandidátů mezi svými sousedy, podpořili svým hlasem společnou kandidátku: Na volebním lístku se označí jedna celá volební strana. V takovém případě dostává všechny hlasy označená strana. Tímto způsobem volič nemůže ovlivnit pořadí volených kandidátů, ale předáním všech svých hlasů této straně nejvíce přispívá k možnosti získání dalšího mandátu. 

Jistě se však může stát, že lidé z jedné skupiny nemusí zcela souhlasit z návrhem kandidáta jiné skupiny, pak tedy volí jiným způsobem viz doplněk níže (způsob možností voleb), ale musí si uvědomit, že tím oslabují i svého kandidáta a celkovou možnost zvolení všech vybraných.  

Jestliže by se dostalo všech patnáct lidmi vybraných kandidátů do zastupitelstva, bylo by to naprosto ideální řešení. Chcete-li se na projektu podílet, pak



Doplňky 

Zákon č. 491/2001 Sb 

Hlava III  
§ 21 

Kandidátní listiny 

Odsek (4) 

Tvoří-li volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, připojí volební strana ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími její kandidaturu. V záhlaví petice a na každé její další straně musí být uveden název volební strany, název zastupitelstva obce, do kterého volební strana kandiduje, a rok konání voleb. Vedle podpisu voliče musí být uvedeno jeho jméno, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu, případně adresa místa přechodného pobytu, jde-li o cizince podle § 4 odst. 1, jinak tento hlas pro podporu volební strany nelze započítat. Nezapočítávají se také podpisy kandidátů samých. Potřebný počet podpisů voličů je stanoven v příloze k tomuto zákonu; číslo vypočtené podle přílohy se zaokrouhluje na celé číslo směrem nahoru. Potřebný počet podpisů na peticích uveřejní registrační úřad na úřední desce nejpozději 85 dnů přede dnem voleb. 

 

Počet potřebných podpisů pro sdružení nezávislých kandidátů je 7%, to je v našem případě 173 podpisů, ty by se sbíraly mezi všemi, kteří by se byli ochotni zároveň zúčastnit výběru společného kandidáta. 

 

Způsoby volby 

Současná právní úprava voleb je z roku 2001, kdy podle novely volebního zákona došlo k zavedení uzavírací klauzule ve výši 5 % a došlo ke změně volební formule z metody Sainte-Laguë na upravenou D'Hondtovu metodu. Volební systém je ovšem stále poměrný, ačkoliv se na první pohled tváří většinově. V každé obci dostává volič jediný volební lístek. Každý volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. Na rozdíl např. od parlamentních voleb nelze volit na takzvaný voličský průkaz, tedy mimo místo svého trvalého pobytu.[3] Vlastní volbu lze pak provést třemi různými způsoby: 

Volba všech kandidátů strany (uskupení) 

Na volebním lístku se označí jedna celá volební strana. V takovém případě dostává všechny hlasy označená strana. Tímto způsobem volič nemůže ovlivnit pořadí volených kandidátů, ale předáním všech svých hlasů této straně nejvíce přispívá k možnosti získání dalšího mandátu. 

Volba jednotlivých kandidátů 

Volič může vybírat kandidáty napříč stranami, přičemž každému dává jeden hlas (tzv. panašování). Zde je ovšem volba osobnosti pouze zdánlivá, hlasy nejdou přednostně zvolenému kandidátovi, ale straně Jinými slovy, panašováním nelze podpořit jednotlivého kandidáta bez toho, abychom podpořili i jeho stranu, za niž kandiduje. Naopak pokud strana, za niž vybraný kandidát kandiduje, ve výsledném přepočtu nezíská žádný mandát, nedostane se vůbec do zastupitelstva, i kdyby dostal poměrně výrazný počet jednotlivých hlasů. 

Spojení obou způsobů 

Volič nakonec může oba způsoby spojit. Označí tak jednu stranu a dále vybere u ostatních stran jednotlivé kandidáty. V tomto případě se odečítá počet hlasů daný jiným kandidátům než zvolené straně odspodu. Vybere-li tak volič například stranu A a pět kandidátů strany B, pět posledních kandidátů strany A o své hlasy přijde. 


Vytvořeno pomocí Mozello - nejsnadnějšího nástroje na tworbu webů na světě.

 .