V mém životě nastala doba, kdy se přistihuji, že přestávám všemu věřit, čemukoli, co se kde říká, píše a předvádí. Stává se ze mne asi postižený jedinec, vidící všude kolem sebe jen lež, přetvářku a honbu za mocí a penězi. Každou zprávu, či i jen oznámení, bedlivě zkoumám a ukládám kamsi do mezi paměti s tím, že snad později poznám, zda nešlo náhodou o klam mající  za úkol napomoci  mě i ostatním k  vymytí a naprogramování  našich  mozků. 

Každý z nás, má svobodnou vůli rozhodnout se sám, čím chce mít vymytý mozek: 

• Zlobou, nenávistí, opovržením čehokoli, kohosi a kdykoli, svým egoismem, naštváním na všechny a na vše…; 
  
• nebo průměrností, nevěřením v nic a nikoho, svým rozumem…; 
  
• nebo láskou k životu, k lidem a věcem a všemu živému, vírou v lásku, dobro, nadějí a v smysl žití…; 
  

Každý extrém je však zavádějící v každém extrému se z jedinečných lidských bytostí stává stádo oslepených přisluhovačů ve jménu čehokoliv. 

Pohybujeme se na tenkém ledě, vše může být zneužito ve prospěch jedince či společnosti na úkor jiného jedince či jiné společnosti. Je třeba v tomto směru tedy mít „hlavu v oblacích avšak nohy na zemi“. Nejde v žádném případě o to, činit kompromisy, ale být si vědom odpovědnosti za své činy a myšlenky či slova a být si vědom toho že, za toto budeme nést i následky. Tím není myšlen jakýsi boží trest, ale jen výsledek zákona přitažlivosti, zákona bumerangu – co vysíláš to se ti vrací a tím budeš obtížen nebo nadnášen. Duchovní život není náboženství, je to normální žití… (pan doktor Stanislav Grof říká že mnoha lidem chybí spiritualita). 

Je možné aby někdo mluvil krásně a přesvědčivě o velkých  věcech o velkých  myšlenkách o  skvělých cílech, o lásce a přitom usiloval jen o svůj prospěch, a chce mnou (námi) pouze manipulovat, strhnout masy na svou stranu? Z vlastní zkušenosti vím, že to docela dobře možné je. Člověk to kolikrát ani nemusí dělat ze zlého úmyslu, nechce nikomu ubližovat, zneužívat, kázat bludy. Dokonce tomu, co říká a proklamuje sám pevně věří, jen chce být viděn, slyšen, být středem pozornosti. Kompenzuje si svůj problém. To je jen ten lehčí případ vymývání a manipulace.  

Jak však poznat jiné, mnohem zrádnější případy, takové, ve kterých ten, kdo o tom všem tak krásně mluví je ovládán někým jiným, kdo jej používá ho jen jako udičku, návnadu, hlásnou troubu, biologickou zbraň? Nevím. neumím to poznat, jen se snažím klást otázky, sám sobě, druhým, poslouchám a dívám se kolem sebe a říkám si, „Ne slova, ale činy, skutky, výsledky a dopady svědčí“. A je možné že to poznám až když jsem chycen, možná to nepoznám nikdy, protože se sám stanu tou udičkou v rukou někoho.  

Má tedy vůbec nějaký smysl o tom přemýšlet a uvažovat a svěřovat se druhým? Myslím, že má. Má smysl si říct například pozor na každého, kdo říká nebo se chovat tak, že dává najevo jak: „můj názor je ten jediný správný“, „tato (má) víra je ta jediná pravá...“, „toto (mé) jednání je to jediné správné…“, kdo nejedná (nemyslí) jako já (my) ten je na zlé cestě…“ (a je nutné jej označit nějakou trefnou nálepkou) „kdo není s námi, je proti nám…“ atd. - to poslední heslo by nám zralejším věkem mělo být dost známé! 

Nedávno jsem slyšel takovou tezi založenou na Janově zjevení v Novém zákoně, že tento svět má být rozdělen do  deseti celků, kterým budou vládnout silní jedinci, ale ti budou podléhat jen jedinému diktátoru. Není jasné CO tím diktátorem je myšleno, může to být cokoli - strach, peníze, člověk, společenství lidí (svobodní zednáři, ilumináti, jiní magnáti…?), atd. A tomuto uspořádání bude napomáhat k poslušnosti jedno jediné celosvětové (to pravé a jedinečné) náboženství, kterým nám bude doslova a do písmene vymyt mozek, Všichni budeme stejně myslet, stejně se globálně chovat, modlit (možná budou globální modlitební Teska, Billy, Lídly, Kauflandy...)!  

Pak někdy později, nezávisle na předešlé tezi, jsem vyslechl jakousi vizi toho, co má dnešní papež prý za “Boží úkol” - reformovat katolickou církev a sjednotit všechna křesťanská odvětví. Dokonce snad najít společnou řeč s ostatními  náboženskými směry. 

Že by konečně první krok k jednotě víry? V tuhle chvíli se mi to zdá naprosto nedosažitelný a nesmyslný blábol, ideál zoufalých lidí toužících po jakémkoli sjednocení. Stejných jako těch, kteří milují globalizaci jako takovou.  

Říkám si „blbost! to by přece nemohlo fungovat“. K tomu je svět příliš velký a rozdílný, než aby to bylo možné uskutečnit. Ale pak, na druhou stranu, si vzpomínám na sedmdesátá léta minulého století, jak se nám politická změna zdála být absurditou, nedosažitelným snem, bláznovstvím, až do doby, než přišel „nějaký“ Gorbačov a jeho perestrojka, pak se něco začalo dít a dominový efekt byl spuštěn. Dnes už ale víme že byl celý efekt řádně dopředu naplánován. Ale ještě v roce 1988 mnohé normální lidi ani nenapadlo, že za pouhý rok bude vše jinak. Převraty mají vždy rychlý průběh. A natož ty dobře zaplacené, proto jim říkáme převrat nikoli vývoj. Ale kdo dnes již asi lidi ví jak to vlastně s těmi převraty a jejich spouštěním doopravdy je.. 

Totéž se tedy asi klidně může stát i na poli náboženství. Však náboženství též není nic jiného než organizovaná politická moc. Co se mi dnes zdá jako nesmysl, nedosažitelná meta idealistických snílků, může být za dva roky skutečnost. Může nastat doba, kdy nám bude tvrzeno a vtloukáno do hlav, že nastalo ono tisícileté boží království a že Kristus (nebo jiný Bůh) se vrátil. Ale! viděli a mluvili s ním jen ti vyvolení náboženští „vůdci“, Těm dává moudrost a moc k řízení všeho a všech. (Nebo to bude prezentováno jakkoli jinak…) 

A OVCE je budou oslavovat a radovat se a vzývat jejich moudrost a svatost. Vždyť svět bude tak krásný bez válek (o žádných nebudeme informováni), bez násilí (přiznaného), nikdo nebude hladovět (alespoň viditelně) nikdo nebude mít nedostatku (vždyť nám to media budou často a jasně ukazovat), všichni se budeme milovat (vždyť nám to naši charismatičtí politici denně budou dokazovat), nebudou žádné rasy (všichni budeme kakaově snědí), nebudou žádné státy (možná až na jeden oddělený velkou louží), všichni budeme radostně pracovat za jídlo které dostaneme zdarma. Nebude to úžasné?! Tak o co mi tu vlastně jde? 

O nic moc… Jen o zachování lidství, a smyslu jeho cesty po Zemi, nic víc. Každý člověk je originál, každý je na nějaké duchovní, etické, vědomostní, zkušenostní a nevím jaké ještě výši poznání. Každý, jak jsem uvedl v první větě, má (nebo má mít) svobodnou vůli rozhodování. Každý žije v jiném „ekosystému“ jak národy, tak jednotlivci, každý jde svou cestou k poznání, každý potřebuje jiný druh vedení a jiné prostředí k vývoji své osobnosti. Neodsuzuji tedy různá náboženství, různé směry víry, různé aplikace víry, různé domněnky, pokud to vše má vést lidi k svobodě poznání a lásce ke všem a všemu, a ne k nenávisti, zotročování, zneužívání a záhubě svých bližních k aroganci, demagogii, dogmatismu, otroctví a předčasné smrti. 

Za důsledky lidský činů nemůže bůh (obecné pojmenování všeho čemu věříme že nás stvořilo), jeho netečnost, ale egoističtí jedinci, egoistické duše, jejich touha po moci, a hlavně jejich loutkovodiči…   

Různými náboženským směrům rozumím jako různým návodům k použití. Podobně jako návodu k mému počítači, radiu… Já nepotřebuji rozebírat a porozumět vnitřnostem mého počítače, abych si něco napsal, nebo našel na internetu, nepotřebuji vidět v rádiu jakési vlny, které mi do něho přináší oblíbenou hudbu či pořad. Stačí mi, že vím, jak naladit, kam naladit a kdy naladit… stačí že vím, jak přístroj zapnout co zmáčknout a v jakém programu pracovat. To si přečtu v návodu... Ale také nevěřím tomu, že v rádiu sedí pidimužíci s hudebními nástroji, nebo v mém počítači trpaslíci naháněj ty jedničky a nuly v programech, aby to fungovalo. Pro mne jsou náboženství takové návody, v různých řečech, pro různé potřeby pro různé úrovně. Tedy měli by být, ale už dávno nejsou. Již to je jen a pouze nástroj moci. 

Libí se mi velice vysvětlení, že aby člověk dokázal alespoň trochu pochopit, jak to ve vesmíru funguje, jak se k němu přiblížit, jak s ním komunikovat, jak s ním soužít, jak se má celý ten systém absolutní symbiózy k nám pozemšťanům, a my k němu, musely být vymyšleny (možné lépe řečeno přeloženy do „lidčtiny“) lidem pochopitelné příběhy, přirovnání, mýty, mýtické osoby, úkony, liturgie... tedy návody a vysvětlivky k použití.  

Stejně jako neodsuzuji návod napsaný v jiném jazyce ke stejnému programu, který používám já ale i člověk na druhém konci světa, stejně jako neodsuzuji jiný návod v mém jazyce k jinému programu, který ale může běžet i na mém počítači, Tak neodsuzuji ani různé názory na vesmír, boha, mimozemšťany…  

Není, myslím, jediný důvod k nějakému globálnímu náboženství, globálnímu vymývání mozků. A jestli je skutečností to, že se na tento svět opětovně inkarnujeme abychom se zde vždy něčemu dalšímu naučili, a tak naše duše dosáhli vyšších met, vyšších světů, pak jaký smysl by mělo vše sjednotit, srovnat a zarovnat? Jediný smysl v globalizaci vidím ten, dokázat všechny spolehlivě a jednoduše ovládnout.  

Jednou jsem někde napsal, že toužím po jednotě. Ano, ale ne po jednotném dogmatu. Toužím po jednotě s bytím, s životem. Varujme se před dogmaty! Proto, tvrdím, že jakákoli globalizace, srovnání se do řady, do stáda, je účelové vymývání mozků, naplňování dlouhodobého plánu, jak vytvořit z této Země místo ovládnuté egoistickou mocí.  

Myslím, že jediné, co nás ochrání před ztrátou svých osobností, národních identit, různorodosti, je stále hledat, poznávat, učit se, respektovat různé názory pohledy na život, každý se od každého může něco naučit. Jen se nenechat nikým nikdy vypláchnout. Hledejme, nalézejme, diskutujme, laďme se. Svět, Vesmír, Bůh, Energie, Lidé, Život… jsou tak pestří, že je nemůžeme nechat sjednotit do univerzální šedě, či jiné barvy.  

Slaviš